Vliv mindfulness na léčbu deprese
Zindel V. Segal je kognitivní psycholog, specialista na deprese a jeden ze zakladatelů kognitivní terapie založené na všímavosti. Ve videu níže vysvětluje, jak společně s Markem Williamsem (Oxford University) a Johnem Teehdalem (Cambridge University) zkoumali vliv mindfulness na relaps depresivních stavů:
- Emoce spouští myšlenky, a ty zpětně ovlivňují emoce. Např. smutek aktivuje odsuzující, kritické a nepřátelské vnímání sebe sama, které dotyčného znovu stáhne do deprese.
- Cílem zkoumání bylo změnit působení smutku na celkovou náladu a emoční paměť. Aktivace smutku totiž dramaticky zvyšuje sklon k relapsu deprese.
- Nový přístup spočíval v odklonu od eliminování smutku či pokusů změnit náladu. Namísto toho psychologové pracovali na změně, jak se dotyčný člověk vztahuje k samotné emoci smutku. Což je moment, kdy do hry naplno vstupuje mindfulness (plné vnímání přítomných prožitků bez konceptuálního hodnocení).
- Díky mindfulness člověk není emocí zahlcen a dokáže nenechat se vtáhnout do asociativního myšlení, které by vedlo k prohloubení negativní emoce.
- Klinické studie prokázaly velmi vysokou účinnost MBCT: u pacientů s depresí poklesl relaps o 45 %, což odpovídá účinkům dlouhodobého užívání antidepresiv.
- Pozitivním vedlejším efektem je nárůst prospěšných emocí jako jsou sebedůvěra a spokojenost z vlastního života, což dále napomáhá dobrému psychickému stavu.
- Při praktikování mindfulness byly zjištěny změny v mozkové kůže, které jsou spojené s prožíváním přítomných vjemů namísto jejich konceptuálního hodnocení. Zejména dochází k aktivaci insulárního kortexu.
- 75 % až 80 % lidí, kteří projdou 8týdenním kurzem mindfulness, pokračují i nadále ve vlastní praxi všímavosti. Integrace mindfulness do běžného života u nich vede k přirozenému napojení na vlastní zdroje a k novému způsobu života, namísto pokračování v samotné léčbě.
Následující grafy zobrazují pokles relapsujích pacientů a změny v mozkové kůře při MBCT:
